Main menu:
Místa
Bývala malou osadou nacházející se poblíž neosídleného pohraničního hvozdu, v území, které věnoval Hadmarovi z Kuenringu roku 1185 český kníže Bedřich. Samotná Horní Stropnice vzniká koncem 12. století
V roce 1259 vlastnil její jednu polovinu Vok z Rožmberka, druhá část patřila Albertovi z Boršova. Až do 15. století zde stávala tvrz. Jeden díl osady získal Smil z Hradů a roku 1300 jej prodal vyšebrodskému klášteru. Během první poloviny 14. století byly obě části vsi spojeny.
Stropnice se stala městečkem a obdržela vlastní znak. V roce 1359 ji celou vlastní Rožmberkové. Roku 1486 podléhá značná část městečka zkáze při požáru.
Po smrti Petra Voka z Rožmberka (1611) zdědili Stropnici společně s novohradským panstvím Švamberkové a v rámci pobělohorských konfiskací přešla roku 1620 do vlastnictví císařského generála Karla Bonaventury Buquoye.
Zdejší řemeslníci obdrželi v roce 1608 rozsáhlá privilegia, později potvrzená Buquoyem. Dobře se tu dařilo tkalcovství, v místě působil až do roku 1895 vlastní pivovar. Po zániku feudálního zřízení se Horní Stropnice stala roku 1849 samostatnou obcí.
Co se týče jejího hospodářského rozmachu, doplatila především na značnou vzdálenost od železnice - zamýšlená trať přímo přes městečko zůstala pouze v projektu. Přesto se z Horní Stropnice stalo centrum podhůří Novohradských hor, vzniklo zde muzeum, spořitelna, pošta, strojní pletárna, sodovkárna, elektrárna, cihelna, pila, cementárna a dařilo se spolkovému životu. Od roku 1888 pracovala zdejší důležitá továrna na výrobu zemědělských strojů. Ačkoli jisté přerušení čilého života městečka přinesl odsun německého obyvatelstva provedený po druhé světové válce, dokázala si Horní Stropnice udržet postavení střediska celé přilehlé oblasti a zůstala výchozím bodem na cestě do Novohradských hor.
V současnosti zde trvale žije přes 1500 obyvatel, k obci Horní Stropnice patří ještě osady Bedřichov, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda, Hojná Voda, Humenice, Chlupatá Ves, Konratice, Meziluží, Olbramov, Paseky, Rychnov u Nových Hradů, Staré Hutě, Svébohy, Světví a Šejby.