Penzion Pod kaštany

Buškův hamr patří k nejstarším technickým památkám v Čechách. Už ve 14. století na jeho místě stával kostní mlýn, který byl zařízením velice užitečný, protože z kostí připravoval surovinu pro trhovosvinenské mydláře. Mlýn později zanikl. Za souseda kostnímu mlýnu byl v roce 1780 postaven hamr. Na svou dobu velký a neobyčejně výkonný. Byl dílem rodů Mlezivců, kteří ho vlastnili do roku 1880. Tento hamr měl výhodnou polohu a stálý zdroj energie – Klenský potok, jenž nikdy nestrádal nedostatkem vody. V roce 1880 změnil hamr majitele. Zakoupil jej František Bušek pro svého syna Čeňka, který dovedl hamr k nebývalému rozkvětu. Nářadí, které se zde vyrábělo, bylo vynikající a bezkonkurenční kvality.

Hamr tedy úspěšně klapal až do roku 1974 a protože už nebyl nikdo z rodu Bušků, kdo by práci zvládl, hamr osiřel. V roce 1976 jej zakoupil krajský výbor v Českých Budějovicích, ale to bylo také všechno. Neobydlený hamr pomalu chátral.

Po listopadu 1989 začali nadšenci obnovy hamru provádět rekonstrukci v naprostém souladu s původním stavem. Dřina na rekonstrukcích přinesla ovoce v roce 1995. Nejen, že hamr má unikátní muzeum kovářství, nejen, že obytné místnosti jsou vybaveny původním nábytkem a nářadím, nejen, že je tu stará kuchyně s pecí a udírnou. V letních měsících tu pulzuje skutečný život. Kovář na starodávném, leč dokonale fungujícím zařízením hamru s nevšední dovedností vyrábí kouzelné předměty. Tři dámské nadšenkyně pomohly hamr oživit. Na hamru předou vlnu, paličkují vlnu, malují obrázky – podmalby na skle – a pečou doudlebské pečivo. To všechno se děje před zraky návštěvníků.

Hamr:
Z němčiny (der Hammer = kladivo, buchar). Používá se jako pojmenování pro dílnu, v níž se zkujňuje železo, a tepou kovy.